Sv. Mikuláš? Opravdu svatý? Nebo dnes už spíše karikatura, kterou děti ze zvyku spojují s tímto jménem? Některé rodiče taková skutečnost možná naplňuje smutkem, mnozí si třeba ani neuvědomují, co je to za den a kým Mikuláš byl, a pro mnohé to může být výzva k hledání a pochopení toho, co je se Sv. Mikulášem spojeno. Ať tak či tak, nedá...

Je možné vystoupit z formátu stěžování a vstoupit do proudu radosti, do formátu konání? Ano, je to možné. Ovšem jen díky našemu odhodlání a rozhodnutí. Co k tomu potřebujeme? Nic extra, kromě toho, co již máme: zjednodušeně shrnuto: tělo, smysly, pocity, vědomí. Kromě této uchopitelné a pojmenovatelné geniální přirozenosti máme také...

První listopadovou neděli pozdě v noci jsem se vracela z jihlavského festivalu dokumentárních filmů do Ostravy. Auto naloženo třemi dětmi (i když dospělými) a vzpomínkami na dokumentární filmy, koncerty, debaty, mnohdy nekonečné. Záda bolela a mysl se nechtěla zastavit.  Díky Ji.hlavo. Bylo to zase úžasné. A zase odvážné. Při jistém druhu...

Knihy jsou zázrakem tohoto světa. Neskonalým zdrojem hojnosti v jiné rovině než jen hmotné. Nyní mám však na mysli knihy, coby poučnou literaturu, tedy brožury, videa, on-line informace, internet, víte, co myslím. Dovíte se nevídané neslýchané. Přirozeně jsem za tuto možnost vděčná. Ale je to pěkně mazaná příležitost, jak nás odvést od...

Light-sofie, moudrost světla, je název pro mou jedinečnou osobní cestu, kterou jsem si vyšlapala mezi všemi filosofiemi. Mohla bych říci, že jsem jej vymyslela, ale přesnější je, že cosi ve mně jej zrodilo. A není to jen název, je to skutečně živá cesta.  Bez ohledu na to, jak pevně se snažíte držet rty – energie radosti a smíchu jsou ve...

Dorazil ke mně e-mail od paní Ing. Olgy Koníčkové, že navštívili na týden Ostravu a že o tom napsali na stránkách kulturaok-eu.cz. Milá zpráva, o tom žádná. Když někdo jezdí navštěvovat Ostravu se zájmem, to stojí vždy za pozornost. Natož, když o tom ještě veřejně napíše. Tak jsem koukla na stránky, líbily se mi. Osobité. A příspěvky nikoliv...

Bylo to zkraje horoucího léta, kdy jsem intenzivně vnímala životní zrychlení, byla svědky malých i obrovských těžkostí mnoha lidí, zejména citových, vnímala jsem to i u sebe a také cítila, že je mou povinností nějak pomáhat, ale nevěděla jsem přesně jak. Vynesla jsem si jednoho večera matraci na balkon a spala tam pak mnoho nocí - i když ve městě,...