Jak jsem snila o Scholé
Bylo to zkraje horoucího léta, kdy jsem intenzivně vnímala životní zrychlení, byla svědky malých i obrovských těžkostí mnoha lidí, zejména citových, vnímala jsem to i u sebe a také cítila, že je mou povinností nějak pomáhat, ale nevěděla jsem přesně jak.
Vynesla jsem si jednoho večera matraci na balkon a spala tam pak mnoho nocí - i když ve městě, tak přece jen pod obrovským stromem a širým nebem. Tma ve mně i venku odvolávala tiše, bez mého vědomí starosti, a mé myšlenky rostly, jako stonek květiny, jehož růst probíhá jen v noci a ve dne se zastaví, aby kytka mohla nabírat na květ.
Vzpomněla jsem si, jak asi před 20 lety jsem měla vizi – viděla jsem školu, jakoby celou ve zlatě. Tehdy jsem pracovala ve waldorfské školce, kterou jsem v Ostravě v roce 1990 založila. Po delší době jsem však procházela velkými osobními těžkostmi i vážnými nemocemi. Chtěla jsem se „uzdravit“, proto jsem vystudovala certifikovaný obor terapie EFT, a v kombinaci se studiem mnoha dalších oborů a s pomocí mnoha úžasných lidí se mi to podařilo. Zázrak.
A pak – šok – po 21 letech řízení waldorfské školky ji starostka obrazně řečeno ze dne na den zrušila a já zůstala bez práce. Ano, byl to sice šok, ale zároveň vysvobození. Cítila jsem, že ve školce jsem svou práci (svůj úkol) „splnila“, a tímto se mi uvolnila cesta pro plnění mého dalšího životního úkolu – pomoc jako terapeutka..
Vzpomínka usínala, až jsem usnula i já a v jedné z těch horoucích noci mne navštívil sen:
pečovala jsem o jakousi školu v Háji, měla jsem k ní klíč, ale neměla jsem KÓD, abych otevřela. Bylo to znepokojivé. (vynechávám podrobnosti, jen si vzpomínám, že můj muž Petr mi pomáhal sklízet obrovskou hromadu dřeva, která překážela u vchodu). Pátrala jsem, hledala, až jsem objevila text: VUV.
Probuzení bylo fakt jako ze snu: co si s tím mám počít? Snažila jsem se „kód“ v bdělém stavu rozkličovávat. Nebylo to hned, až po čase, jako by v jednom okamžiku, z nejasností bylo jasno.
Kód? VUV přeci znamená Vědět, Umět a Věřit, je to zkratka pro Vědu, Umění a Víru, tři neoddělitelné části jednoho celku, téma, které mne zabavuje už několik let. Mám to!
A ten sen? Moje desítky let stará vize „zlaté školy“, Scholé, už roky připravované, jen jsem nevěděla, jak ho uvést do života.
Všechno do sebe zapadlo jako klíč do zlatého zámku, kód byl přijat.
Začala jsem vše formovat a formulovat, a tak se zrodilo moje virtuální Scholé.
A to je konec příběhu.
Mám velkou radost.
Scholé je tu pro vás, proto smysl dostane jen tehdy, pokud vy s důvěrou „vstoupíte“.
Je pro ty, kteří cítí třeba jen malinkou potřebu nové radosti do života.