Yv-ell

Stručně o mně:

Jmenuji se Yvetta Ellerová, zkráceně Yvell

(foto: Kateřina Blahova Bliss)

Narodila jsem se přesně v polovině noci, plakala. Všechny mé hvězdy byly pod obzorem a nebesa mi vtiskla znamení do života: nejsi viděna, ale vidíš…

Už po pár dnech jsem onemocněla oboustranným zápalem plic a prožila kus novorozeného života v nemocnici. Chtěla jsem umřít, ale přežila jsem, a odvezla si z nemocnice druhá znamení: samotu a strach.

Jako dítě jsem si nebyla vědoma oněch znamení, a tak jsem začala chodit a mluvit a psát a zpívat i mlčet. I přestože mne rodiče milovali a stále milují, i přesto jsem podvědomě hledala třetí znamení: „Neboj se!“

Našla jsem a stále nacházím nová a nová potvrzení, že i když je strach epidemií současného světa, a provází i mne, existuje řešení, jak překonat tyhle pomyslné zdi, bránící naší přirozené radosti.

Děti mne k tomuto poznání přivedly. 

Narodily se mi tři děti, Adam, Anežka a František a tohle štěstí mne dojímá dennodenně.

Kromě toho žiji a "pracuji" s malými dětmi téměř 40 let a zažívala jsem s nimi podobné štěstí, ale též smutek, když jsem musela přihlížet tu a tam bezradnosti některých rodičů i bezmocné oddanosti jejich dětí.

Založila jsem v roce 1991 a celým svým životem (duší i tělem) vedla Alternativní mateřskou školu (waldorfskou) v Ostravě, kterou starostka obce se svými "společníky" velmi rychle a bezohledně (ve srovnání s tím, jak dlouho se budovala) zrušila. 

Nebylo to příjemné, přiznávám, přišla jsem o práci, opustila své celoživotní dílo, ale díky tomu jsem se mohla plněji věnovat terapii, kterou jsem v půběhu let vystudovala, protože právě životní okolnosti (i vážnější nemoci) mne dovedly ke studiu energetické psychologie, arteterapie a jiných alternativních oborů. Ale měla jsem strach, že se takto uživit nemohu, i zvenčí mi to bylo mi vštěpováno docela intenzivně! Proto jsem hledala jiná zaměstnání, abych se uživila. Připouštím, že všechna byla inspirující a užitečná, ale pro moji duše zničující. Koneckonců i pro tělo, protože vždycky jsem nějak onemocněla nebo se dostala do podivně složitých situací. 

Protože uzrál čas, a to zrál mnoho let, abych i já opustila staré komnaty a otevřřela nové - SCHOLÉ - MÍSTO ODPOČINKU, ROZJÍMÁNÍ, ČASOPROSTOR PRO UZDRAVENÍ A RADOST.

Individuální terapie jsou však v mém životě primární.

STOJÍM NOHAMA PEVNĚ NA ZEMI, ALE MÉ KROKY VEDOU ANDĚLÉ. 

 

Více o mně: